Povedz to ešte dnes...

Byl jednou jeden ..... chlapec, ktery se narodil s nemoci. Byla to nevylecitelna nemoc. V 17 letech..... mohl kazdou chvili umrit. Zil stale jen stahnuty ve dome, pod dohledem sve matky. Jednou uz toho ale mel dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrat si vyjit. Poprosil svou matku o dovoleni a ona mu to umoznila. Kdyz se prochazel svou ctvrti, videl mnozstvi obchodu. Kdyz sel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nadherne devce, asi v jeho letech.

Byla to laska na prvy pohled. Otevrel dvere a vstoupil dovnitr. Nedival se po nicem jinem, jen po ni. Stale vice se blizil k prepazce, kde stala. Podivala se na nej a s usmevem se zeptala: ?Muzu vam nejak pomoct?" Behem toho si myslel, ze je to ten nejpeknejsi usmev, ktery ve svem zivote videl. Pocitil potrebu ji polibit prave v tomto momentu. Koktave ji odvetil: Ano, eeehhh, uuuhhh... rad bych koupil jedno CD. Bez premysleni, vzal prvni CD, ktere uvidel a zaplatil. "Chces to zabalit?" zeptalo se devce zase s usmevem. Odpovedel ze ano, a kyval souhlasne hlavou; ona sla dozadu a pak prisla se zabalenym balickem, ktery mu predala. On si jej vzal a opustil obchudek.

Odesel domu a od toho dne, navstevoval tento obchod kazdicky den, aby koupil nejake CD. To devce stale balilo jednotlive CD a on si je pak vzal domu, polozil je nerozbalene do supliku. Prilis se stydel, nez aby pozval to devce, aby si s nim vysla. Ackoliv uz to zkousel, neslo mu to. Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se dalsi den odvazil, a on se chytl za srdce a, ...a vysel odvazne k obchodu. Koupil si CD a jako vzdy ho dostal zabalene. Vzal CD a kdyz se ona nedivala, rychle ji nechal na pultu listek se svym telefonnim cislem a vybehl z obchodu ven. 

......Crrrrrr !!!

Matka snala sluchatko: "Ano?", bylo to ona, ptala se na jejiho; matka naprosto znicena zacla plakat a rekla: 
"Ty to nevis? ... Vcera zemrel." 
Bylo prilis dlouho ticho, az na plac matky, ktery se v sluchatku ozyval. Pozdeji vstoupila matka do pokoje sveho syna, aby si jej pripomela. Rozhodla se zacit s tribenim jeho veci. Otevrela suplik a k jejimu prekvapeni se tam tycily hory Cd, ktere nebyly ani rozbalene. Byla zvedava, bylo tam tolik k videni a ona se nemohla udrzet: vzala jedno, sedla si na postel a zacala rozbalovat CD a nasla u nej prilozeny i kus papiru. Matka ho vzala do ruk a zacla cist. Stalo na nem: 
"Ahoj!!!, jsi fakt mily, chtel by sis se mnou nekdy vyjit? Mam te rada.... Sofia." 
S hlasitou emoci otevrela matka jeste jedno CD, a i z nej vylitl ven papir; z ruznych CDcek... na vsech stalo to stejne.

Ponauceni: takovy je zivot..... necekej prilis dlouho nekomu rict, co citis. Povez to jeste dnes. Zitra muze byt uz prilis pozde. Tato zprava byla napsana, aby o tom zacli lide premyslet; a tak pomalu ale jiste menili svet. Kdyz si myslis, ze je to dulezite, menit tento svet, posli tuto stranku na vsechny lidi, ktere mas rad a kterych si vazis!!!!!

Tato zprava ti ma rict, ze jsi Jedinecny, a kdyz je to tak, udelej to co ja a posli tuto zpravu dale. Ne pozdeji, ne zitra, mysli totiz na to, ze pak by uz mohlo byt prilis pozde...