Sokrates

Starí Rekové vedeli, ze si Sokrates velmi vází znalostí. Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá: 

"Jestlipak vís, Sokrate, co jsem se zrovna dozvedel o tvém príteli?" 
"Pockej chvilku," odpovedel Sokrates. "Nez mi cokoli reknes, rád bych 
te podrobil zkousce. Ríká se jí zkouska trí sít." 
"Trí sít?" 
"Presne tak," pokracoval Sokrates. "Nez mi zacnes vyprávet o mém príteli, mozná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi reknes. První síto se jmenuje Pravda. Más naprostou jistotu, ze to, co mi chces ríct, je pravda?" 
"Ne," odpovedel ten clovek, "vlastne jsem to jenom slysel a..." 
"Dobre," rekl Sokrates. 
"Takze ty opravdu nevís, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkousejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. Chces mi o mém príteli ríct neco dobrého?" 
"Ne, naopak..." 
"Takze," pokracoval Sokrates, "chces mi o nem ríct neco spatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale porád jeste muzes zkouskou projít, protoze zbývá jeste jedno síto. Jmenuje se Uzitecnost. Je mi to co mi chces o mém príteli ríct uzitecné?" 
"Ne, moc ne." 
"Dobrá," uzavrel Sokrates, "to co mi chces ríct není ani pravdivém, ani dobré, dokonce ani uzitecné, tak proc bys mi to mel vyprávet?" 

To je duvod, proc byl Sokrates velký filosof a vsichni si ho vázili. A taky to vysvetluje, proc nikdy neprisel na to, ze mu jeho nejlepsí prítel soustá zenu.